Tahle část písně ze zábavného pořadu České televize, z minulého století 🙈, se mně zcela a úplně vryla do paměti. Ač se jednalo o pořad zábavný, kdo chtěl, našel v tom leckdy mnoho hlubšího, pravdivého, přirozeného a hlavně obyčejně lidského. Protože život je v podstatě docela obyčejná věc, pokud odložíme všechny ty normy, pravidla, paradigmata a očekávání.

Je o tom obyčejném, co ale obyčejně chybí nejvíce. O lásce. O přijetí. O sounáležitosti. O laskavosti. O odvaze. Kupodivu žádná z těchto věcí není k nalezení ani na sítích, ani v obchodě, ani v e-shopu. Ta se děje jenom tím, že je to žito. Objetí, úsměv, poplácání po ramenou, společně zazpívaná píseň, i když falešně. Nedokonale upečená bábovka, která stejně chutná a potkají se u ní všichni u jednoho stolu. Nakřivo stojící vánoční stromeček, který má ale nejkrásnější vůni i barvy a visí na něm spoustu nedokonalých baněk, od poškozených po babičce až po řetěz ze školky našeho robátka. Každá nese mnohou vzpomínku.

Některé vykouzlí úsměv na tváři, některé vženou do očí slzy, ale to je právě ten obyčejný život. Plný zážitků. Ty můžeme ale žít jenom, když konáme. Když nepřemýšlíme nad tím, co by bylo kdyby… Vymyslet si můžeme cokoliv, ale na to, abychom tvořili zážitky to potřebujeme reálně odžít.

Tak, než dneska opustíme rok “8” (2024), který nám pomáhal otevírat srdce i přesto, že mohou být zraněna, uklidnit mysl rozbouřenou událostmi kolem a najít rovnováhu mezi sebou a druhými, mužem a ženou v nás, naší mysli a našim srdcem a hlavně objevit naši vlastní autenticitu, za kterou jsme ochotni se postavit ve své pevné síle i hluboké laskavosti, pojďme využít kvality vděku, abychom si nezůstali nic dlužni.

Můžeme to udělat pouhým DĚKUJI do vesmírného prostoru nebo si udělat malý rituálek, než začne půlnoční odpočítávání a bouchne se šampáňo. Tady je, jako moje poslední letošní inspirace, dáreček pro vás, moji sledovatelé a podporovatelé. 💖

Vezmeme si bílý papír z tiskárny a roztrháme ho nebo rozstříháme na malé papírky, cca polovina vizitky. Můžeme klidně nastříhat i tvary jako je srdce, hvězdy, cokoliv… fantazii se meze nekladou. Udělejme si nádech a výdech (nebo několik) tak, abychom se dokázali spojit se svými pocity. Relaxační hudba pomůže jít za mysl. Poté na papírky napišme to, co už může z našeho života s půlnocí odejít a zavěsme je na stromeček. Pišme ale jenom to, kde umíme procítit i vděk za zkušenost, bez ohledu na to, jak bolestná mohla být. Buďme k sobě upřímní. Pokud to ještě neumíme, je to v pořádku, ale v tom případě to nevěšme. Může být, že to napíšeme, ale nedokážeme to zavěsit. Nezlobme se na sebe a přijměme to, že ta fáze ještě nenastala. Proč? To není podstatné. Podstatou je, že by to zavěšení neproběhlo v našem vnitřním míru. Pakliže se objevují emoce, pusťme je. Emotivní prosinec nám s tím pomáhá.

Poté si napišme (na stejné nebo klidně i jiné tvary) to, co bychom si pro sebe v novém roce přáli. Nevěšme to ale hned. Ten čas teprve přijde. Vnímejme tu energii nového, které se dere z hlubin naší duše. Energii naděje, přání, touhy, odvahy…

Po půlnoci, až svět kolem utichne, s hlubokým pocitem vděku sejměme naše papírky toho starého, dejme je do dlaně a poděkujme jim svým hlubokým DĚKUJI. Pak je spalme a vnímejme klid, mír, důvěru a vděk. Poté vezměme připravené papírky našich přání, dejme si je do dlaní a pošeptejme své PROSÍM nebo ŽÁDÁM a zavěsme je na stromeček. Chvíli jen vnímejme, co se nám uvnitř děje a co se nám propisuje do energie (vibrací) kolem. Poděkujme sobě a všemu či všem, kde to cítíme. Pak se napijme vody a trochu se uzemněme něčím dobrým. Jsme hotovi. 🥰

Přeji nám všem, ať dokážeme propustit tento emotivní a turbulentní rok s láskou a vděkem a ať dokážeme s radostí a zvídavostí dítěte, s odvahou statečného muže a laskavostí vlídné ženy přivítat rok nový.

Děkuji za vaši přízeň a podporu v podobě předplatného nebo zakoupením samostatného článku, kterým jste mě letos podpořili. Pomáháte tím vzniku dalšího inspirativního obsahu a bez vás by to nešlo. Jste tedy mými spolutvůrci. 🙏

A na závěr si dáme toho kouzelníka, ne? Ten se vždycky hodí, ať už má jakoukoliv podobu! 😉

S láskou,

Eliška

PF 2025 🥳🥂💖

Tak už jdeme do finále a poslední tóny zní,
to všechno se chystá spousty dní.
A najednou už jen pár taktů se skrývá.
Až tma nastane v sále a bude tu loučení,
ať nejedem domů zkroušení,
a lepší nálada u nás tu zpívá.

Nejlepší písničky zpívali dnes
jen umělci známí s hlasem i bez.
A ženy jak sen se líbily všem.
A když jste se chvíli smáli,
tak dali jste kousek chváli i nám.

Tak my už jdeme do finále a za všechno vážně dík,
zas přijdem a možná i kouzelník.
Kdo tu byl jednou, příště se vrátí.
S naší partou rozehranou na shledanou.

Nejlepší písničky zpívali dnes
jen umělci známí s hlasem i bez.
A ženy jak sen se líbily všem.
A když jste se chvíli smáli,
tak dali jste kousek chváli i nám.

Tak my už jdeme do finále a za všechno vážně dík,
zas přijdem a možná i kouzelník.
Kdo tu byl jednou, příště se vrátí.
S naší partou rozehranou na shledanou.